Sid Gastl Sugestivnû pÛsobí Sid Gastlovy krajinky díky nezvyklé perspektivû: jsou malovány v ‰ikmé perspektivû, to znamená, Ïe pohled padá shora, zachytí jen malé vš€ezy bez detailÛ, a horizont chybí. Oddûlení nebe, které v tradici krajiná€ské malby p€iná‰í rozsah prostoru, zniãí svobodu plynoucího pohledu. Iluzionistickš prostor je tím vyhrnutš do plochy obrazu: tím se Gastl ocitá v tradici protiiluzionistické, se kterou zaãali Cézanne, Manet a Degas. Na jedné stranû máme dojem, Ïe se vzná‰íme velmi nízko nad krajinou, na druhé stranû zase, Ïe stojíme p€ed barevnšm plátnem. Není nám dop€án pohled klidnš, v pohodû, kontemplativní, jako u tradiãní malby, nšbrÏ zde je vyÏadován pohled praktickš, penetrantní, kterš jako na observato€i sdûlí, co se dole nachází, a sice i tam, kde by ke€e a stromy mûly chránit p€ed pohledy do privátního Ïivota. KÛlny, sila, topoly, skleníky, telegrafické sloupy, stohy slámy, ãinÏovní domy, které je moÏné nalézt v okolí mûst, vrhají silné stíny, neskuteãné svûtlo jakoby bylo vrháno hledacím svûtlometem. Na stínu lpí nûco druho€adého, nep€ímého, závislého, je pokládán za negativní a jako takovš byl odjakÏiva spojován s ne‰tûstím a smrtí. Atmosféra Gastlovšch obrazÛ je cizí a hrozivá nejen proto, Ïe v ní vÏdy - jak ji kdysi vytvá€el Aert van der Neer (1607-1677) – noc ãi soumrak vládnou, nšbrÏ proto, Ïe se zdá, Ïe je tady nûkdo pronásledován, nûkdo, kdo se skršvá - není tady nikdo. Ticho skrovnšch vylidnûnšch vš€ezÛ krajiny zvy‰uje dramatiku, tak jak to oãekáváme ve filmu: brzy se to stane. U Gastla, kterš je povaÏován za takzvaného nového realistu, hraje dûsivš obsah velkou roli, i kdyÏ se v posledních obrazech témû€ vytratil, aÏ do náznaku bez detailÛ. Jedná se zde o velké formáty, které jsou tak vymû€ené, jako by pozorovatel mohl do obrazu vejít – tedy velmi sugestivní, o to více, Ïe by se v noci – jako zlodûj – mohl ocitnout u p€edvídatelnšch vchodÛ k uzav€enšm domÛm. Také tady vzniká kriminalistické napûtí. V‰e, co je nutné k vyvolání úzkosti, se stane s nejmen‰ím vynaloÏením sil. Tato malba je realistická, pokud se vztahuje na násilí p€es naznaãenou p€edstavu úniku a pronásledování, vloupání a p€epadení, bezpochyby dÛleÏitš aspekt svûta, jehoÏ ohroÏení je z€ejmé. P€esto ale pÛsobí tato díla prapodivnû cizí, jako ze vzpomínek. Odcizení není technickou metodou, díky které se detailní vjem dodateãnû zast€e, nšbrÏ to p€ibliÏné je všsledkem procesu samého vzpomínání – všsledkem vnit€ního pohledu. Právû to nep€esné zpÛsobuje, Ïe se ohroÏení zdá bšt realistické. Burkhard Brunn



 

nar. 1955 v Norimberku, Ïije v Mnichovû / 2003 pracovní stipendium nadace Kunstfonds / 2001 cena v oboru vštvarného umûní mûsta Mnichov / 1978 - 86 studium malby na Akademie der Bildenden Künste v Norimberku (mistrovskš Ïák)


Všstavy (všbûr)
2003 Galerie Six Friedrich & Lisa Ungar, München (Beteiligung); »Rondo«, Galerie M+R Fricke, Berlin; »StadtLandFluss«, Galerie der Künstler, München (Beteiligung) / 2002 Ankäufe, Brandenburgische Kunstsammlungen Cottbus (Beteiligung); Sommerpalais, Düsseldorf (Beteiligung) / 2001 »Förderpreisvorschläge 2001«, Städtische Galerie Lothringer Straße; Galerie M+R Fricke, Berlin; »Das Flache Land« Zur Ästhetik einer unspektakulären Sichtweise, Brandenburgische Kunstsammlungen Cottbus (Beteiligung) / 2000 Galerie Six Friedrich & Lisa Ungar, München; »Malen … «, Galerie M+R Fricke, Berlin und Düsseldorf


Ke€, 2002
Olej na kartounu
200 cm x 140 cm
(Courtesy M + R Fricke, Düsseldorf/Berlin)