Jochem Hendricks Jochem Hendricks (nar. 1959) nekreslí rukou, n÷brÏ oãima. Za pomoci k tomuto úãelu konstruovaného p┘ístroje, kter÷ se skládá z helmy, infraãerveného zá┘ení, videové kamery a poãítaãe vytvá┘í oãi kresbu toho, na co se dívají nebo co ãtou: noviny, ‰álek, fotografii nahého modelu. Tento postup je metaforou: podle v‰edního praktického názoru pozoruje oko vnûj‰í svût a vytvá┘í v mozku jeho obraz. Ve skuteãnosti ale oko není pasivní, n÷brÏ velmi aktivní, produktivní orgán. Tradiãní názor o pasivitû oka se opírá o analytické oddûlení mozkové ãinnosti. UÏ od doby Kanta víme, Ïe nám vnûj‰í svût jako takov÷ není p┘ístupn÷, aniÏ bychom zapojili na‰e vnímání do aktivního p┘enosu. Tak jako mluvení a my‰lení souvisí spolu i my‰lení s vidûním. Oproti tomu je kreslící ruka pouze vykonávající ãást tûla a její ãinnost z tohoto dÛvodu - kdyÏ to srovnáme s vidûním – jen druho┘adá. HendricksÛv p┘ístup se osvobozuje od tradiãní techniky kresby, která je závislá na du‰evním stavu, ‰ikovnosti a náhodû. Umûlec chce dosáhnout co nejvût‰í objektivity tím, Ïe se osvobodí od svévolného pohybového v÷razu ruky. Vznik umûní pak neskr÷vá Ïádné tajemství. Originalita spoãívá v konceptu namísto v provedení. Dal‰í zvlá‰tní dílo jsou zrníãka písku. Hendricks spoãítal spolu se 12 pomocníky 3.281.579 zrníãek písku. CoÏ trvalo zhruba 1.000 hodin. Ruãnû poãítaná zrníãka jsou vystavena ve sklenûné nádobû ve tvaru vejce. Písková zrnka se navenek nijak nerozli‰ují od jin÷ch. Jen to, Ïe je známo, Ïe tato hromádka písku vznikla dÛsledkem odpoãítávání, p┘ipomíná tûÏkou práci, která tomu p┘edcházela. Díky skuteãnosti, Ïe je známo, Ïe v‰e trvalo asi 1.000 hodin, znázorÀují zrníãka také tuto pracovní dobu. Je moÏno, Ïe se na nû nedíváme nejen jako na nepo┘ádek, n÷brÏ téÏ jako na velké úsilí. Poãítání zrníãek písku je samo o sobû zbyteãné jako málo co jiného. VÏdyÈ hromádka písku není ani uÏiteãná, ani hezká. Smysl poãítání mÛÏe b÷t jenom v tom, Ïe se hromádka písku sama zobrazuje – jako umûní. »Kresby oãima«
a »Zrníãka písku« si pohrávají s kriteriem intersubjektivity, platící pro p┘írodní vûdy, podle kterého vûdecká práce dosáhne objektivity tehdy, kdyÏ je moÏné ji zopakovat za stejn÷ch podmínek: kdokoliv by mohl Hendricksov÷m postupem p┘epoãítat zrnka písku, kdyÏ by pochyboval o tom, Ïe je to opravdu 3.281.579 zrnek. Tento mnohostrann÷ umûlec upoutal naposledy pozornost s vûÏí, která byla postavena z vlastnoruãnû ukraden÷ch vûcí. Burkhard Brunn



  nar. 1959 ve Schlüchternu, Ïije ve Frankfurtu nad Mohanem / 1980-86 studium na Städelschule, Frankfurt / 1988 roãní stipendium spolku Fr. Künstlerhilfe e.V. / 1990 Zeichenstipendium Norimberk / 1993 cena Villa Romana / 1995 cestoní stipendium nadace Hessische Kulturstiftung / 2000 letní ateliér v Burgdorfu (·v÷carsko)
V÷stavy (v÷bûr)
2003 Sammlung Schürmann, K21 Kunstsammlung , Düsseldorf; »Figurine« (sans bras avec police), Galerie Thomas Rehbein, Köln / 2002 »Legal Crimes«, Kunstverein Freiburg / 2001 »010101«, San Francisco Museum of Modern Art; »Flash«, Kunsthalle St.Gallen und Galerie Susanna Kulli, St.Gallen; »Frankfurter Kreuz. Transformationen des Alltäglichen«, Schirn Kunsthalle Frankfurt; Szenenwechsel XX, Museum für Moderne Kunst Frankfurt / 2000 »3.281.579 Sandkörner«, MAK, Frankfurt; »Dive In«, Kunstpanorama Luzern; »3 Active Eye Tracker«, Expo 2000, Hannover; Szenenwechsel XVIII, MMK Frankfurt
www.jochem-hendricks.de

3.281.579 zrnek písku, 2000–01
písek, sklo, 12,2 x 15,8 x 12,2 cm
Coutesy Thomas Rehbein, Köln