Ottmar Hörl Provokující díla tohoto frankfurtského konceptního umûlce vzbuzují vÏdy pozornost médií, aÈ uÏ pracuje s trpaslíky, popelnicemi, ko‰Èaty nebo bustami Goetheho. Oproti jinšm umûlcÛm, kte€í oslovují jen vzdûlané publikum, obrací se Hörl – stejnû jako kdysi i Dubuffet – vyslovenû na v‰echny, aniÏ by mu bylo moÏné vytknout, Ïe je populista, kterš orientuje svá mû€ítka na lidech. Hörl chce, aby mu v‰ichni rozumûli. V Duchcovû vystavená série fotografií z roku 1993 tentokrát není – jak to Hörl ãasto jindy dûlá – zamû€ená na osvûtovš efekt. Umûlec p€ipevnil automaticky pracující kameru na hlavu kola auta a projel takto lesem. Tím obdrÏel doposud nevídané obrazy krajiny. Byla by to nuda, €ekl jednou, dívat se hledátkem kamery, ponûvadÏ ty vyvolané fotografie ukáÏou zase to, co on uÏ nûkdy vidûl. Hörlovy fotografie jsou svšm zpÛsobem objektivní, neboÈ – jako u fotografií, kvÛli kteršm shodil automatické kamery z vš‰kovšch budov – nebyly vybrány lidskšm okem. Umûlci jde stále o to, aby umûleckš vliv pokud moÏno omezil. P€i fotografování rozhoduje jenom o tom, na kterém místû a kdy – coÏ jsou ty nejv‰eobecnûj‰í parametry na‰eho Ïivota. Dal‰ím aspektem této objektivity je téÏ skuteãnost, Ïe je pokaÏdé vyfotografován celš film a obrázky nejsou nijak vyt€ídûny. Umûlecké dílo obsahuje v‰echny zábûry filmu. Nic není vylouãeno. Fotografie jsou prezentovány jako série. K tomuto objektivnímu p€ístupu, jehoÏ nejvût‰í zájem spoãívá ve zmen‰ení umûleckšch rozhodnutí, pat€í téÏ skuteãnost, Ïe Hörl namísto unikátÛ vyrábí multiples, celá vydání. Na závûr je moÏno €íci, Ïe umûlec vymš‰lí pouze koncept. Jeho provedení pak p€enechává jinšm nebo strojÛm. Hörl se tím ocitá v tradici ‰edesátšch let, kdy se spousta umûlcÛ bou€ila proti nafoukanému individualismu gestické malby a chápala se jako všrobce zboÏí. »Landscape for sprinters« je titulek rychle nafocenšch všst€iÏkÛ krajiny: co zbude z krajiny, kdyÏ se rychle pohybujeme. Rychlému pohybu téÏ odpovídá rychlš pohled, kterš se uÏ netoulá odpoãinkovû po horizontu. Rychlost hluboce zmûnila nበzpÛsob vnímání. Dalo by se €íci, Ïe »Landscape for sprinters« (Krajina pro bûÏce) je práce kritická, ale jako kaÏdé dobré umûní není vyzšvavá. Kritické závûry jsou p€enechány p€emš‰livému divákovi. Burkhard Brunn



  nar. 1950 v Nauheimu, Ïije ve Frankfurtu nad Mohanem
a ve Wertheimu

197–81 stipendium nûmecké nadace Studienstiftung / 1979 – 81 Hochschule für Bildende Künste, Düsseldorf, u profesora Klause Rinkeho / 1985 zaloÏení skupiny Formalhaut, spolu s architekty Gabrielou Seifert a Götzem Stockmannem / 1992–93 hostující profesor na TU Graz (spoleãnû s Formalhaut) / 1994 vyznamenání za umûní na stavbách, Akademie der Künste, Berlin (spoleãnû s Formalhaut) / 1997 cena art multiple, mezinárodní veletrh umûní v Düsseldorfu / 1998 cena Wilhelma Lotha, Darmstadt / Od roku 1999 profesor vštvarného umûní na Akademie der Bildenden Künste v Norimberku

Landscape for sprinters
Krajina pro bûÏce, 1993
fotografie