Státní zámek Duchcov pozvalo deset nûmeckšch umûlcÛ, aby p€edstavili své práce v galerii »Casanova«. Mimoto se jí zúãastní mladš ãeskš umûlec, jehoÏ práce získala velkou pozornost na leto‰ní »1. PraÏském bienále«. Jedná se zde o skromnš pokus vytvo€ení kulturního spojení mezi Nûmeckem a âeskou republikou.
Duchcov, bšvalš Dux, se nachází zhruba uprost€ed mezi DráÏìanami a Prahou nedaleko dálnice. Tento dob€e zachovanš zámek upro-st€ed parku, ve kterém Giacomo Casanova po t€ináct let pracoval na svšch svûtoznámšch Pamûtech a kde dne 4. ãervna 1798 zem€el, je díky své všhodné dopravní poloze, velkorysšm prostorám, p€ekrásnému okolí stejnû jako díky svému vztahu ke jménu Casanova ideálním místem pro kulturní události. Teplice, staré láznû Teplitz, kam se jezdil léãit velkš svût 18. a 19. století, jsou vzdáleny jen deset kilometrÛ.
Odli‰nš spoleãenskš všvoj je dÛvodem toho, Ïe nefigurální a konceptuální umûní Západu
je v âeské republice mimo Prahu málo známé. Proto nep€edstavujeme jeden umûleckš smûr, nšbrÏ rÛznorodost. V‰ech deset umûlcÛ, z nichÏ sedm studovalo na proslulé Städelschule, frankfurtské umûlecké akademii, pat€í ke st€ední generaci umûlcÛ, narozené kolem roku 1960. Jejich zájmy jsou velmi rozdílné, v‰echny se ale vztahují k centrálním otázkám umûní.

»Vlajkové obrazy« a kamufláÏová díla Herberta Warmutha (nar. 1960) se zabšvají malovanou iluzí pohybu a skuteãností plo‰ného obrazového prostoru. Barevná látka nebo barva (kusy obleãení s otvory uzav€enšmi barevnou látkou) se staly objektem Andrease Exnera (nar. 1962). • Steffi Hartel (nar. 1956), jejíÏ obrazy s barevnšm prouÏkováním reagují na okolí díky mûnícím se zlatšm prouÏkÛm. Fotografie krajiny Ottmara Hörla (nar. 1950) vznikly p€ipevnûním automatické kamery na hlavu kola. Jsou objektivní svšm vztahem k umûleckému tvÛrãímu procesu a zabšvají se rychlostí, která je mû€ítkem moderního vnímání.Kresby oãima Jochema Hendrixe (nar. 1959) se zabšvají produktivní potencí vnímání a emancipací kreslící ruky. Soubory váz Dietera Froelicha (nar. 1959) jsou promûnlivé plastiky nesoucí v sobû nûco zá€ivého jako u malovaného záti‰í. Krajinky Sida Gastla (nar. 1955) ukazují díky vrtulníkové perspektivû tajuplnš, vylidnûnš noãní svût plnš skrytšch nebezpeãí. Abstraktní psané obrazy Axela Malika (nar. 1953) jsou stopy podvûdomého psacího pohybu, vycházejícího z biologického impulsu. • Antje Schiffers (nar. 1967), jejíÏ kresby kvûtin a komentá€e mexickšch IndiánÛ k úãinkÛm léãivšch rostlin jsou všsledkem vzájemné spolupráce. Etnologickš projekt, kterš vznikl prost€edky umûní. OhÀostroj pyrotechniãky Sandry Kranich (nar. 1971) vytvá€í všbu‰né kresby do prostoru. âeskš umûlec Michal Pûchouãek (nar. 1973) maluje obrazy, které pak ve svém videu »Sbûratel« kaleidoskopicky nebo lineárnû sestavuje: reverence malí€e na film a instrumentalizace techniky videa pro p€edstavení obrazÛ.

V‰echny tyto koncepty se nacházejí v ãasto dlouhé tradici tškající se zpracování umûleckšch otázek, aniÏ by vymizel vztah k v‰ednímu svûtu. Tento je ãasto subtilní, ale neustále p€ítomen. Koncepty, na kteršch tyto práce zakládají, jsou z€etelné. Proto je moÏné, abychom o tomto umûní více nebo ménû rozumnû hovo€ili. To je odli‰uje od konceptÛ, u kteršch se jedná spí‰e o ztvárnûní citÛ nebo o zámûrné vyhšbání se racionální interpretaci. Vûdomí, které má vztah k tradici, propÛjãuje pracím umûlcÛ vystavenšm v Duchcovû solidnost, díky které se odli‰ují od umûleckšch trendÛ a jejich produktÛ kalkulovanšch na úãinek. Umûní by podle mého názoru nemûlo ukázovat, co také umí, ale pouze to, co jenom ono samotné je s to ukázat. Vystavené práce neztvárÀují ani politická ani morální poselství. Nevyjad€ují Ïádné zámûry mimo oblast umûní, nšbrÏ zabšvají se centrální otázkou umûní samotného: jedná se o to, jak my vnímáme. Nic není tak, jak se zdá bšt.

Tato všstava, podporovaná mimo jiné firmou SIEMENS Praha a mûstem Frankfurt nad Mohanem, ukazuje souãasné avantgardní umûní. Vût‰ina umûlcÛ sloÏila závûreãnou zkou‰ku na umûlecké akademii, nûkte€í jsou mistrovskšmi Ïáky, jiní se stali profesory.
»Buon giorno, Casanova!« se jako reverence vztahuje na genius loci, na Casanovu, ale ne na dobrodruha Giacoma Casanovu, nšbrÏ na velkého spisovatele v místû jeho ãinnosti. Vystavená umûlecká díla se na Casanovu obsahovû nijak nevztahují. Tato všstava zahajuje €adu dal‰ích akcí, které p€ispûjí k roz‰í€ení a upevnûní kulturního renomé Casanovou proslaveného Duchcova. • Dr. Burkhard Brunn, kurátor všstavy