Státní zámek Duchcov pozvalo deset
nûmeckšch umûlcÛ, aby p€edstavili své práce
v galerii »Casanova«. Mimoto se jí zúãastní
mladš ãeskš umûlec, jehoÏ práce získala
velkou pozornost na letoní »1. PraÏském
bienále«. Jedná se zde o skromnš pokus vytvo€ení
kulturního spojení mezi Nûmeckem a âeskou republikou.
Duchcov, bšvalš Dux, se nachází zhruba uprost€ed mezi DráÏìanami
a Prahou nedaleko dálnice. Tento dob€e zachovanš zámek upro-st€ed
parku, ve kterém Giacomo Casanova po t€ináct let pracoval
na svšch svûtoznámšch Pamûtech a kde dne 4. ãervna
1798 zem€el, je díky své všhodné dopravní
poloze, velkorysšm prostorám, p€ekrásnému okolí
stejnû jako díky svému vztahu ke jménu Casanova
ideálním místem pro kulturní události.
Teplice, staré láznû Teplitz, kam se jezdil léãit
velkš svût 18. a 19. století, jsou vzdáleny jen deset
kilometrÛ.
Odlinš spoleãenskš všvoj je dÛvodem toho, Ïe nefigurální
a konceptuální umûní Západu
je v âeské republice mimo Prahu málo známé.
Proto nep€edstavujeme jeden umûleckš smûr, nšbrÏ rÛznorodost.
Vech deset umûlcÛ, z nichÏ sedm studovalo na proslulé
Städelschule, frankfurtské umûlecké akademii,
pat€í ke st€ední generaci umûlcÛ, narozené
kolem roku 1960. Jejich zájmy jsou velmi rozdílné,
vechny se ale vztahují k centrálním otázkám
umûní.
»Vlajkové obrazy« a kamufláÏová
díla Herberta Warmutha (nar.
1960) se zabšvají malovanou iluzí pohybu a skuteãností
ploného obrazového prostoru.
Barevná látka nebo barva (kusy obleãení
s otvory uzav€enšmi barevnou látkou) se staly objektem Andrease
Exnera (nar. 1962). Steffi
Hartel (nar. 1956), jejíÏ obrazy s barevnšm prouÏkováním
reagují na okolí díky mûnícím
se zlatšm prouÏkÛm. Fotografie
krajiny Ottmara Hörla (nar. 1950)
vznikly p€ipevnûním automatické kamery na hlavu kola.
Jsou objektivní svšm vztahem k umûleckému tvÛrãímu
procesu a zabšvají se rychlostí, která je mû€ítkem
moderního vnímání.
Kresby oãima Jochema
Hendrixe (nar. 1959) se zabšvají produktivní potencí
vnímání a emancipací kreslící
ruky. Soubory váz Dietera
Froelicha (nar. 1959) jsou promûnlivé plastiky nesoucí
v sobû nûco zá€ivého jako u malovaného
zátií. Krajinky
Sida Gastla (nar. 1955) ukazují
díky vrtulníkové perspektivû tajuplnš, vylidnûnš
noãní svût plnš skrytšch nebezpeãí.
Abstraktní psané
obrazy Axela Malika (nar. 1953) jsou
stopy podvûdomého psacího pohybu, vycházejícího
z biologického impulsu. Antje
Schiffers (nar. 1967), jejíÏ kresby kvûtin a
komentá€e mexickšch IndiánÛ k úãinkÛm
léãivšch rostlin jsou všsledkem vzájemné spolupráce.
Etnologickš projekt, kterš vznikl prost€edky umûní.
OhÀostroj pyrotechniãky Sandry
Kranich (nar. 1971) vytvá€í všbuné kresby
do prostoru. âeskš umûlec
Michal Pûchouãek (nar.
1973) maluje obrazy, které pak ve svém videu »Sbûratel«
kaleidoskopicky nebo lineárnû sestavuje: reverence malí€e
na film a instrumentalizace techniky videa pro p€edstavení obrazÛ.
Vechny tyto koncepty se nacházejí v ãasto dlouhé
tradici tškající se zpracování umûleckšch
otázek, aniÏ by vymizel vztah k vednímu svûtu.
Tento je ãasto subtilní, ale neustále p€ítomen.
Koncepty, na kteršch tyto práce zakládají, jsou z€etelné.
Proto je moÏné, abychom o tomto umûní více
nebo ménû rozumnû hovo€ili. To je odliuje od
konceptÛ, u kteršch se jedná spíe o ztvárnûní
citÛ nebo o zámûrné vyhšbání se
racionální interpretaci. Vûdomí, které
má vztah k tradici, propÛjãuje pracím umûlcÛ
vystavenšm v Duchcovû solidnost, díky které se odliují
od umûleckšch trendÛ a jejich produktÛ kalkulovanšch
na úãinek. Umûní by podle mého názoru
nemûlo ukázovat, co také umí, ale pouze to,
co jenom ono samotné je s to ukázat. Vystavené práce
neztvárÀují ani politická ani morální
poselství. Nevyjad€ují Ïádné zámûry
mimo oblast umûní, nšbrÏ zabšvají se centrální
otázkou umûní samotného: jedná se o
to, jak my vnímáme. Nic není tak, jak se zdá
bšt.
Tato všstava, podporovaná mimo jiné firmou SIEMENS Praha
a mûstem Frankfurt nad Mohanem, ukazuje souãasné avantgardní
umûní. Vûtina umûlcÛ sloÏila
závûreãnou zkouku na umûlecké akademii,
nûkte€í jsou mistrovskšmi Ïáky, jiní se
stali profesory.
»Buon giorno, Casanova!« se jako reverence vztahuje na genius
loci, na Casanovu, ale ne na dobrodruha Giacoma Casanovu, nšbrÏ na
velkého spisovatele v místû jeho ãinnosti.
Vystavená umûlecká díla se na Casanovu obsahovû
nijak nevztahují. Tato všstava zahajuje €adu dalích
akcí, které p€ispûjí k rozí€ení
a upevnûní kulturního renomé Casanovou proslaveného
Duchcova. Dr. Burkhard Brunn, kurátor
všstavy
|