Herbert Warmuth Svšmi »Vlajkovšmi obrazy« zaãal Herbert Warmuth €adu prací, které díky opravdovû pÛsobícím malovanšm skladÛm na první pohled vyvolávají dojem vlajících látek. Napodruhé zmizí tato iluze prostoru: tam, kde se barvy navzájem dotškají, zÛstává jejich hranice pouze p€esnû vodorovná nebo svislá, a pohled skonãí probuzen na rovném obrazovém prostoru. Od té doby, kdy Cézanne ponechal na nûkolika obrazech plátno nepomalované, existu-je moÏnost, Ïe obrazovš prostor v malované prostorové iluzi je zachován v pamûti. Realita jednoznaãnû prosvituje iluzí. Vztah této malby ke skuteãnosti spoãívá ve srovnání s perspektivou panoptika v tom, Ïe její pozorovatel si je neustále vûdom toho, Ïe ve skuteãnosti stojí p€ed plochou rovinou plátna, které díky iluzi malby jeho pohled vÏdycky vtáhne do obrazu. Warmuth pracuje v souladu s touto tradicí. Jeho obrazy umoÏní iluzi, aby vznikla, a v p€í‰tím okamÏiku ji zase zniãí. Látka jakoby skládaná do skladÛ – Warmuth pouÏívá obãas vzorované látky namísto plátna – vyvolává kromû iluze prostoru navíc iluzi zastaveného pohybu. Pohyb hovo€í o Ïivotû, buì vzniklém ve vûtru nebo objemem tûla a nebo jednodu‰e danému díky váze materiálu. Iluze pohybu dává obrazÛm Ïivost. Navíc je zde barevnost tak delikátní jako u staršch mistrÛ. Zvlá‰tû rafinovaná jsou nová kamufláÏová díla: umûlec maluje vzory plachet v krycích barvách, pod kteršmi vojsko ukršvá svou techniku. V tomto p€ípadû uÏ iluze pohybu a její zniãení nejsou jako u vlajkovšch obrazÛ vjemy od sebe ãasovû oddûlené, na sebe následující. Iluze se mÛÏe zdát bšt témû€ zároveÀ zniãením a zniãení zase iluzí. Namísto zmûny pohledu se objeví spí‰e nejen jedno, nšbrÏ i to druhé. Tento jev vzniká díky rÛznorodšm vzorÛm, které témû€ zároveÀ pÛsobí jak plo‰nû, tak i prostorovû. Do konceptu se hodí, Ïe je pouÏíván vzor k maskování. DÛvodem maskování je oproti tomu nutnost zmûny objemu v plochu, neboli – pod malí€skšm aspektem – jedná se zde o otázku o umûní, která byla uvedena na zaãátku. Zvlá‰tní je, kdyÏ maskovací barvy p€estanou bšt zelené nebo zemité a stanou se slavnostními. Zmûna vojákÛ a jejich techniky spoãívá zpravidla v tom, Ïe se jejich barva p€izpÛsobí pÛdû. Které pÛdû by se potom mohly p€izpÛsobit tyto nádherné barvy – a koho nebo co by ve válce mohly tak skvostnû zahalit? Civilní oslavu? Oslavu ve válce? I kdyÏ je válka? Proti válce? Ukršt? Právû naopak, maskovací barva se stane znamením Ïivota, kterš by neskršvala, nšbrÏ prozradila. U Warmutha nic nezÛstává tím, ãím se nejprve zdá bšt. Burkhard Brunn



  nar. 1960 ve Schweinfurtu, Ïije ve Frankfurtu nad Mohanem / 1982–88 studium na Städelschule ve Frankfurt/M. / 1994-95 pracovní stipendium Ministeria vûdy a umûní Hesenska / 1995/96 Pa€íÏské stipendium nadace Hess. Kulturstiftung
Všstavy(všbûr)
2003 »Wandmalereien«, Institut f. Pharmakologie, Ausstellung und Kunst am Bau, Giessen; »MAKE IT NEW!«, Ausstellungsreihe des Portikus in Kooperation mit der Dresdner Kleinort Wasserstein, Frankfurt/M.; »Flüchtige Verfestigung«, Hessischer Rundfunk, Frankfurt/M. / 2002 Konstantin Adamopoulos, Frankfurt/M.; »Frankfurter Kreuz«, Schirn, Frankfurt / 2001 »Haut«, Galerie Thomas Rehbein, Köln (mit Hans Hemmert) / 1995 »Juxtaposed«, Museum Kruithuis (mit E. Rawls), s’Hertogenbosch (NL) / 1994 Förderkoje auf der Art Cologne bei der Galerie Schütz, Frankfurt/M. / 1993 Dresdner Bank AG (mit Neo Rauch), Frankfurt/M. / 1990 Forum Stadtsparkasse, Frankfurt/M.

·panûlsko, 2001
míchaná technika na aluminiu
200 x 100 cm